Výzkum adolescentní delikvence
Publikovali jsme unikátní studii, která se zaměřuje na specifický případ adolescenta z funkční rodiny, což poskytuje unikátní pohled na juvenilní delikvenci v neobvyklém kontextu. Jinými slovy i dítě z funkční rodiny se může i jen v ohraničeném období adolescence (taxonomie podle Moffitové) projevovat delikventně. Doplňujeme tak hlubší vysvětlení motivů delikvence zahrnuté v kvantitativních studiích (např. Janssen et al., 2016; Hoeve et al., 2009), které poskytují širší kontext a potvrzení významu Bandurovy teorie sociálního učení a vlivu vrstevníků v procesu vzniku delikventního chování u adolescentů. Touto teorií je vysvětlována delikvence mladistvých jako naučená prostřednictvím sociálních interakcí a nedostatků v různých oblastech dovedností (tzv. inverze hodnot slušné společnosti). Ve studovaném neobvyklém případu si chlapec z funkční rodiny prostřednictvím delikventních projevů propůjčoval pocit vlastní účinnosti (self-efficacy) a osobnostní síly.
Druhá naše případová studie dívky je nyní v recenzním řízení.
Hlavní zdroje
Závora, J., Horynová, M., & Skořepa, V. (2024). A case study of juvenile delinquency: A boy from a functional family. Československá Psychologie, 68(4), 358-371.
Hoeve, M., Dubas, J. S., Eichelsheim, V. I., Van der Laan, P. H., Smeenk, W., & Gerris, J. R. (2009). The relationship between parenting and delinquency: a meta-analysis. Journal of Abnormal Child Psychology, 37(6), 749-775.
Janssen, H. J., Eichelsheim, V. I., Dekovic, M., & Bruinsma, G. J. N. (2016). How is parenting related to adolescent delinquency? A between- and within-person analysis of the mediating role of self-control, delinquent attitudes, peer delinquency, and time spent in criminogenic settings. European Journal of Criminology, 13(2), 169-194.
Adresná identifikace pisatele
Jestliže je v závěru znaleckého posudku uvedeno jméno pisatele, znalec musí v části tvorba dat (§ 41 odst. 2) doložit, že osobně provedl rukopisný experiment, při němž viděl daného pisatele psát. Zároveň v části zpracování dat musí znalec doložit, že provedl zevrubnou validaci (§ 55 odst. 2) celého srovnávacího souboru, tedy jak sebraných, tak experimentálně vzniklých rukopisných projevů. V jiném případě může znalec formulovat závěr (§ 58) pouze neadresný, tedy podepsal/nepodepsal tentýž pisatel, který podepsal srovnávací projevy.
* Uvedené paragrafy se vážou k vyhl. č. 503/2020 Sb.
Hlavní zdroje
Závora, J. (2013c). K adresným závěrům písmoznaleckých posudků a důsledkům vědecky nekorektních postupů. Státní zastupitelství, 5, (XI) 44-47.
Závora, J. (2018). Absence validace jako skrytá vada písmoznaleckého posudku. Právní rozhledy 18, s. 641-643.
Postup soudního znalce od 1. 1. 2021
Vyhl. č. 503/2020 Sb
Nová právní úprava znalecké činnosti
Dřívější právní úprava znalecké činnosti nezakládala dostatečné podmínky přezkoumatelnosti znaleckých posudků. V roce 2017 byla publikována studie člena našeho ústavu dr. Jiřího Závory zpracovaná na základě zadání Ministerstva spravedlnosti ČR, která navrhla postup znalce založený na struktuře. Podle této studie byl ve vyhlášce č. 503/2020 Sb. upraven povinný postup znalce.
IFSP připravuje odborné workshopy a vytváří didaktické materiály k výkladu postupu znalce založeného na struktuře, určené zejména pro advokáty a znalce.
Hlavní zdroje
Závora, J. (2023). Význam požadavku na strukturovaný postup znalce v nové úpravě znalecké činnosti. Acta Universitatis Carolinae, Vol. 69, No. 1, s. 45-58.
Závora, J. (2017). Příčiny obtížné přezkoumatelnosti znaleckých posudků. Acta Iuridica Olomucensia, Vol. 12, No. 1, s. 120-149.
Postup soudního znalce od 1. 1. 2021
Vyhl. č. 503/2020 Sb.
Workshop: Nová znalecká úprava – výklad postupu znalce
Záznam školení: Postup znalce
Experimentální sonda do kvality provádění vidimace v ČR
Vidimace je služba veřejné správy potvrzující existenci originálu listiny. Vidimační úředník má ze zákona povinnost rozpoznat pomocí autentizačního prvku originál (zákon č. 21/2006 Sb. a § 73 zákona č. 358/1992 Sb., notářský řád) a rozpoznat zjevný padělek (NS ČR 30 Cdo 1966/2013). K prověření funkčnosti vidimace jsme provedli experiment, při kterém se nám v 77 % případů podařilo nechat si ověřit zjevně nevěrohodnou listinu.
Vzhledem k tomu, že vidimovaná listina obsahuje doložku, která dokládá presumpci správnosti, lze jen těžko doložit, že se jedná o padělek.
Překvapivé výsledky experimentu jsme publikovali v časopisu Státní zastupitelství, ale také prezentovali ve Výzvě Jiřího Kubíka. Experiment přitáhl širokou mediální pozornost.
Výsledků našeho experimentu využil Institut pro veřejnou správu Praha Ministerstva vnitra ČR ve své příručce pro vzdělávání úředníků provádějících vidimaci a legalizaci.
